BONUSOVÉ ENDORFINY

Ostravice 3in1
2. 2. 2013
 
Dnes trošku netradičně, ve skromnějším počtu devíti VZS členů, míříme na 14. etapu Lysacupu – Ostravice, žel. přejezd. Těším se moc, aby taky ne, když jsem více než týden neběhala!!! ... sice se mi podařilo propašovat ty nejlehučtější runningy až do alp (speciálně pro ségru – rakouských :), ale nadšení z dlouhých a širokých sjezdovek v Dachsteinu, po několikaleté absenci lyží, nepřebily tentokrát ani nejkrásnější inovejty. Ale někdy je třeba nechat tělo od běhu odpočinout, n'est-ce pas? ;)
Přijíždíme opět tak akorát, kupuju novou stylovou lysacapovou čelenku, ať můžu běžet aspoň na design a samozřejmě startovné na 3v1. Honzovou terminologií, nejsem přece žádný houbař! A navíc, je třeba si vynahradit Visalajskou absenci. Mám opět radost, že potkávám synky z týmu, slovenské bratry z Manínu a všechny správné lysacapisty s úsměvem na tváři. Pokračujeme dál až k transformátoru, poslední úpravy, kapesníček, keříček a s Jarkem rozklusáváme na start. Berďa dnes v pozici šerpy a občerstvovací stanice přebírá naše mikiny a Jarkovu kameru a vydává se v našich stopách.
Startovní pole houstne, opět chytám tu správnou předstartovní atmosféru a vyrážím vpřed. Rozbíháme to na suché asfaltce, od transformátoru konečně sníh a já se ujišťuju, že je přece jen ještě zima. Tak si to nějak klušu, princip bidedální lokomoce jsem nezapomněla a k Lukšinci se docela pohodově dostávám kolem 73. místa. No jo, zase mi někdo předemnou předal krizi a já se trápím, letovou fázi ztrácím a pořádně se rozbíhám zase až na větrech. Dobíhám na 77. místě na vrchol, závěrečnou rovinku si užívám, chalani z Manínu mě povzbuzují a tak se snažím tvářit aspoň trochu životaschopně :). Ukazuji náramek, Luďa říká cosi o druhém kole, nemám ani sílu moc protestovat, ale no to snad nemůžou myslet vážně, vůbec se mi nechce! MIro mě zve do hospody a to se přece neodmítá! Už už bych si to šinula do Kameňáku, ale přibíhá Fido a na rozdíl ode mě okamžitě vyráží směr Bezruč. No tak, přece jen to ve mě hlodá, že bych byla dnes jediný VZS houbař a košíčkem dnes nakonec dávám MIrovi. No co se dá dělat, musí si to pozvání synek zopakovat :).
Sjezdovku spíš scházím, než sbíhám, ale takticky se nikam nehrnu a držím se stop běžce přede mnou, přece jen můj orientační smysl, že :). Běžím docela opatrně, s respektem, nespěchám, hlavně hangem jsem hodně nesmělá. Několik běžců kolem mě sviští po prdeli, že Rudo :). Potkávám i Jarka, Alici s Jirkou, a tak aspoň i trošku pokecáme. Občerstvovací stanice je výborná, teplý čajíček, banány, čokoláda, tyčinky, hroznové cukry, dopuju se, co to jde – díky moc!!! Vybíhám, na všecky ztrácím, ale vím, že si poběžím prostě svoje, tréninkově, tak jako naše dřívější polysacupové druhé fáze s Ivon, Berďou a Jarkem. Rychle mažu ztrátu, pořád běžím, až se tomu divím, a vlastně se mi běží skoro lépe, než první kolo. No jo, tentokrát jsem nepodcenila důkladné rozběhání :D.
Lukšinec za mnou, stoupám vzhůru a nemůžu se dočkat, až uvidím druhou občerstvovací stanici, respektive Berďu :). Větry skoro na dohled, Berďovo povzbuzování na doslech. Párkrát loknu výborný ionťák, krizi nemám. Na Větrech už je to jízda, halucinace nemám a přesto vidím vysmátého Zbyňka Cypru, ano toho, jenž jistě prožene i samotného Kiliana na UTMB :).
Poslední serpentiny běžím osamoceně a asi proto hledám na Lysé ten svůj orientační smysl – ztracena! Není nad to si nepřečíst propozice :). Nevím kam a kde, mířím směr mohylka, směr Šantán, směr Kameňák, tedy konečně správně, na závěr sbíhám schody dolů, abych je vybíhala zase nahoru ... ztratit se i v Kameňáku, to jen tak někdo nedokáže! A konečně v cíli!!! Mám neskutečnou radost a to ještě dostávám peněžitou odměnu a informaci o Honzově stylově zelené barvě, prostě prý vodník, jak má být :). V Kameňáku rozdávám endorfiny i dnešní výdělek, ale nikdo nechce.  Nedivím se, endorfinová nálož musela složit všechny a peněz má asi každý dost :). Druhou šanci vám dám na Šanci! ;)
 
Ostravice-Lysá                      3in1
23. Wiatr     00:51:05             10. 02:00:45
30. Poky      00:51:59             19. 02:07:12
33. Stoša      00:52:15             29. 02:12:47
77. Deni      00:59:13              41. 02:25:43
91. Fido       01:00:48             55. 02:36:46
108. Jarek    01:02:44             59. 02:40:10
113. Ruda    01:03:21             47. 02:29:44
127. Martin  01:04:57             73. 02:50:07
 
 
Foto: Peťka l X-Trail

6 komentářů:

  1. Moc pěkně jsi to, Deni, napsala. Gratuluji všem borkám a borcům, kteří to včera zvládli hned dvakrát! A samozřejmě obzvláště naší krásné Deni ke krásnému druhému místu! :-) A Stošovi přeji pevné zdraví do dalších etap. ;-)

    Občerstvovací stanice VZS

    OdpovědětVymazat
  2. OK Deni pozyvam ta v sobotu do Kamenaku,urcite pridi o 11.00 cakam na LH,keby som nahodou meskal tak pockaj ty :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Jééé, tak to já se budu snažit, aby jsi dlouho nečekal :)
    Deni

    OdpovědětVymazat
  4. Krásný článek, krásné výsledky a Deni opět na krásné medajlové pozici! A sestro soucítím, bloudila bych nejspíš stejně :-D.
    Stošo, tobě ať je brzo líp!!! ivon

    OdpovědětVymazat
  5. Paráááádní počteníčko Deni :-). Stošo jako dobré, škoda, že jsi tu barvu nenahodil na Silvestra, zcela jistě by jsi vyhrál nej masku :-)))

    OdpovědětVymazat
  6. Tak trochu jsem si vzpomněl na Dana Orálka, jak v jednom rozhovoru říkal, že při běhu ještě neomdlel, já teda taky zatím ne a ani to asi zkoušet nechci. Stoša

    OdpovědětVymazat